“I lidé umí olizovat ruce.”
Známá tety mého spoluhráče z fotbalu žila sama v domku na okraji vesnice. Jednoho dne zalehla do postele, ale dlouho se převalovala a nemohla usnout. Když konečně zabrala, uslyšela zvláštní zvuk. Měla pocit jakoby kvílelo nějaké zvíře. Když ale zapátrala rukou vedle postele, stejně jako pokaždé jí olízl pes ruku, a tak se uklidnila a spala dál. Ráno se probudila a její první kroky vedly do koupelny. Míří směrem k vaně, chce do ni vlézt a osprchovat se, když si najednou všimne kaluže krve. Podívá se směrem nahoru a tam visí její rozřezaný mrtvý pes a na zrcadle za ní je krvavý vzkaz: “I lidé umí olizovat ruce.”
