22. srpna odstartoval Falcon 9 se stovkou letů za rok — a skoro nikdo si toho nevšiml. Přesně to je na dnešní kosmonautice nejzajímavější: raketa přestala být zázrakem a stala se výrobní linkou. Osm měsíců, sto startů, průměr každé dva a půl dne.
Přitom je to jen osmdesát let, co první stroj překonal hranici vesmíru — a byla to zbraň, která padala na Londýn. Podívali jsme se na vývoj raketových nosičů v číslech: kolik unesou, kolik stojí kilogram nákladu, kdo dnes létá a jak často, a proč zrovna teď každý druhý inženýr na světě řeší, jak dostat první stupeň zpátky na zem v jednom kuse.
Osmdesát let: od zbraně k výrobní lince
Historie raketových nosičů má překvapivě málo skutečných zlomů. Většina toho, co se dnes používá, stojí na principech z padesátých let — mění se materiály, řízení a ekonomika, ne fyzika.
| Nosič | První let | Výška | Náklad na nízkou orbitu | Znovupoužitelnost |
|---|---|---|---|---|
| V-2 (A4) | 1942 | 14 m | suborbitální, ~1 t hlavice | ne |
| R-7 (Sputnik) | 1957 | 29 m | Sputnik 1 vážil 83,6 kg | ne |
| Saturn V | 1967 | 110,6 m | 140 t | ne |
| Raketoplán | 1981 | 56 m | 27,5 t | částečná |
| Falcon 9 Block 5 | 2018 | 70 m | 22,8 t | první stupeň |
| Starship (Block 3) | 2026 (testy) | 124,4 m | ~100 t (cíl) | úplná (cíl) |
Ta tabulka skrývá jednu nepříjemnost, o které se mluví nerado: mezi Saturnem V a Starshipem je skoro šedesát let a nosnost se nezvedla. Saturn V uměl v roce 1967 dostat na oběžnou dráhu 140 tun. Starship cílí na sto a zatím na orbitu neletěl. Kdo tvrdí, že kosmonautika šla dopředu v surové síle, nemá pravdu — šla dopředu v ceně a v kadenci.
Zlom se jmenuje znovupoužitelnost
Skutečná revoluce posledních deseti let se neodehrála ve výkonu motorů, ale v účetnictví. Když se první stupeň — tedy zhruba 60 až 70 % ceny rakety — vrátí a použije znovu, změní se celá ekonomika oboru.
| Éra | Nosič | Cena za kilogram na nízkou orbitu |
|---|---|---|
| 1981–2011 | Raketoplán | ~54 000 $ |
| 1967–1973 | Saturn V | ~7 100 $ (přepočteno na dnešní ceny) |
| od 2018 | Falcon 9, znovu použitý stupeň | ~3 000 $ |
| od 2018 | Falcon 9, sdílený let (rideshare) | ~2 700 $ |
| cíl | Starship | ~100 $ (deklarovaný cíl, nedosažený) |
Z 54 000 na 3 000 dolarů je osmnáctinásobné zlevnění za jednu generaci. A přesně to, ne žádná vize Marsu, stojí za tím, proč dnes na orbitu létají studentské CubeSaty z Brna i internetové konstelace o tisících družic.
Číslo 100 dolarů u Starshipu si ale zaslouží varování velké jako sama raketa: je to cíl, který vychází z předpokladu, že se loď i booster budou vracet stokrát a obracet za hodiny. Zatím se vrací booster, loď zatím ne, a raketa v době psaní tohoto článku neletěla ani jednou na oběžnou dráhu.
Kdo dnes létá — a jak často
Kadence je nová měna. Zatímco v roce 2010 se celosvětově startovalo zhruba sedmdesátkrát ročně, dnes je to čtyřapůlkrát víc.
| Rok | Orbitálních startů celkem | Z toho SpaceX | Z toho Čína |
|---|---|---|---|
| 2023 | 221 | — | — |
| 2024 | 259 | — | — |
| 2025 | 329 | 165 | 92 |
| 2026 (k 22. 8.) | 204 | 100 | — |
Rok 2025 byl rekordní — nárůst o čtvrtinu proti roku 2024, který sám byl o 17 % nad rokem 2023. USA a Čína dohromady odbavily 88 % všech světových startů. A SpaceX sama vypustila víc nákladu než zbytek planety dohromady; jejích 165 misí tvořilo zhruba 85 % amerického součtu.
Rok 2026 běží ještě rychleji. Falcon 9 dosáhl stovky letů 22. srpna, o čtyři dny později v kalendáři než loni — což při pohledu na graf znamená, že se tempo drží, ale už neroste exponenciálně. SpaceX míří zhruba na 160 startů za rok.
Souboj těžkých nosičů: kdo v srpnu 2026 kde stojí
Tady je stav hřiště k dnešnímu dni. Několik jmen, která se ještě loni psala jako „konkurence SpaceX", je právě teď na zemi.
| Nosič | Provozovatel | Náklad na LEO | Znovupoužitelnost | Stav v srpnu 2026 |
|---|---|---|---|---|
| Starship | SpaceX | ~100 t (cíl) | úplná (cíl) | Let 14 = první pokus o orbitu, nejdřív září |
| Falcon Heavy | SpaceX | 63,8 t | boční bloky | v provozu |
| Falcon 9 | SpaceX | 22,8 t | první stupeň | 100 startů za 8 měsíců |
| New Glenn | Blue Origin | 45 t | první stupeň | uzemněn, rampa zničena 28. 5. |
| Vulcan Centaur | ULA | ~27 t | ne | v provozu, cíl 16–18 startů za rok |
| Ariane 64 | ArianeGroup / ESA | 21,7 t | ne | v provozu, 9 misí celkem |
| Long March 10B | CASC (Čína) | desítky t | první stupeň | první let i první přistání 10. 7. |
| Neutron | Rocket Lab | 13 t | první stupeň | první let odložen na 4. čtvrtletí |
Starship: čtrnáctý let bude poprvé orbitální
Verze Block 3 měří 124,4 metru a její booster nese 33 motorů Raptor 3 s tahem 80,8 meganewtonu. Let číslo 14 má být první skutečně orbitální mise a zároveň první pokus o zachycení lodi věží — booster už věž chytá dlouho, loď zatím ne. Termín se posunul na půlku září.
New Glenn: nejhorší rok v oboru
Blue Origin má za sebou tři lety: první v lednu 2025 dosáhl orbity, ale booster se ztratil; druhý v listopadu 2025 přistál; třetí v dubnu 2026 skončil na nesprávné dráze, byť booster se vrátil. Pak přišel 28. květen 2026, kdy raketa explodovala při statickém zážehu a těžce poškodila jedinou funkční rampu firmy. Blue Origin mluví o návratu do konce roku, odhady oprav rampy se pohybují spíš přes rok.
Evropa a ULA: létají, ale draze
Ariane 6 má za sebou devět misí (osm úspěšných, jedna částečná — hned ta první) a v roce 2026 letěla třikrát. Problém není spolehlivost, ale cenovka kolem 100 milionů eur za start, což je proti znovupoužitému Falconu 9 těžko obhajitelné. ULA se s Vulcanem chystá na 16 až 18 startů ročně, tlačí ji objednávka 47 letů pro Amazon — ale v únoru musela kvůli potížím s pomocným motorem na čas zastavit.
Čína přestala dohánět a začala chytat
Nejpodceňovanější zpráva letošního roku nepřišla z Texasu, ale z Chaj-nanu. 10. července zachytila Čína první stupeň rakety Long March 10B do sítě natažené nad lodí na moři — a to hned při premiérovém letu nosiče. Byla to první síťová záchytka orbitálního stupně na světě a vůbec první bezchybné přistání prvního stupně na první pokus. Čína se tím stala druhou zemí, která kdy dostala orbitální booster řízeně zpátky. Tentýž stupeň má podle CASC letět znovu ještě letos.
O měsíc a devět dní později přidala soukromá LandSpace: raketa Zhuque-3 vynesla 19. srpna náklad na orbitu a její první stupeň přistál na nohách v provincii Kan-su. Byl to teprve druhý let toho nosiče. Ne všechno se ale Číně daří — Tianlong-3 od Space Pioneer, navržený na 17 až 22 tun, při prvním startu v dubnu 2026 selhal krátce po vzletu.
Česká stopa
Že se to netýká Česka, není pravda. Brněnský Frentech Aerospace dodává přistávací podvozky a mechanismus nákladových vrat pro evropský miniraketoplán Space Rider — kontrakt má hodnotu 12 milionů eur a jde o díly, na které si podle firmy nikdo jiný netroufl. Českou vlaječku nese i Ariane 6.
V červnu 2026 vynesl Falcon 9 mimo jiné 81 družic, mezi nimi dvě postavené v Brně: CubeSat Kostka od studentského týmu YSpace z VUT a slovenskou Marinu od brněnské firmy Spacemanic. Přesně tohle je ta praktická podoba zlevnění o osmnáctinásobek — studentský satelit, který by před dvaceti lety neměl šanci se na oběžnou dráhu dostat.
Do třetice: vojenský pilot Aleš Svoboda, člen záložního oddílu astronautů ESA od roku 2022, má podle dohody ESA se společností Vast pilotovat misi k Mezinárodní vesmírné stanici v roce 2027. Česká kosmická agenda navíc od března 2026 spadá pod Ministerstvo průmyslu a obchodu.
Kde ta čísla lžou
Než z tabulek uděláte závěry, čtyři výhrady:
- Cena za kilogram je marketingová veličina. Počítá se z ceníkové ceny letu a maximální nosnosti — jenže maximální náklad nikdo nevozí a ceníková cena není to, co zaplatí armáda nebo NASA. Reálná cena konkrétní mise bývá výrazně vyšší.
- Statistiky startů se mezi zdroji liší. Pro rok 2025 se uvádí 324 i 329 orbitálních pokusů podle toho, jak se počítají neúspěchy a suborbitální hraniční případy. Rozdíl v jednotkách procent je normální.
- Nosnost není totéž co užitečnost. Starship se 100 tunami do LEO je bezcenný, dokud neumí náklad na orbitě vypustit a vrátit se — a přesně tyhle části programu se teprve testují.
- Znovupoužitelnost se počítá až po přistání. Vrácený stupeň, který se pak rok kontroluje a nikdy neletí, je exponát, ne úspora. Zatím to opakovaně zvládá jediná firma na světě.
Co bude dál
Nejbližší milník je let Starship 14 v půlce září: první pokus o orbitu a o zachycení lodi. Pokud vyjde, posune se debata z „jestli to poletí" na „jak rychle to půjde obracet". Do konce roku by měl poprvé vzlétnout Neutron od Rocket Labu, Čína chce znovu použít tentýž stupeň Long March 10B a Blue Origin opravit rampu, kterou si v květnu rozstřelila.
Ať to dopadne jakkoliv, jedno číslo se nezmění: raketa, která před čtyřiceti lety stála 54 000 dolarů za kilo, dnes stojí tři tisíce. To je ta skutečná historie posledních osmdesáti let — ne tah motorů, ale cenovka.
